Daňové právo

U zaměstnanců se daň z příjmů vybírá srážkou ze mzdy (daň ze mzdy). Tímto srážkovým odvodem, který se zpravidla provádí měsíčně, je daňové řízení obecně ukončeno.

Rozsah daňové povinnosti závisí na tom, zda jsou zaměstnanci daňově povinni v omezeném nebo neomezeném rozsahu.

Zahraniční zaměstnanci, kteří nemají v Německu bydliště ani obvyklé místo pobytu, se zásadně považují za osoby s omezenou daňovou povinností. Osoby, které mají v Německu bydliště nebo obvyklé místo pobytu, podléhají neomezené daňové povinnosti. Zahraniční zaměstnanci s omezenou daňovou povinností, kteří dosahují téměř veškerých svých příjmů v Německu, mohou na základě žádosti být považováni za osoby s neomezenou daňovou povinností a tím získat osobní výhody (pokud příjmy v kalendářním roce podléhají německé dani z příjmů alespoň z 90 %).

Zaměstnavatelé jsou povinni srážet daň z příjmů při každé výplatě mzdy, a to bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci zdaněni daní z příjmů fyzických osob či nikoli. Aby mohli zaměstnavatelé srážet daň z příjmů ve správné výši, potřebují některé informace o zaměstnancích, např. daňovou třídu, případně slevy, které je třeba zohlednit, a příslušnost k náboženskému společenství, pro které se vybírá církevní daň.

Aby se zaměstnavatelům usnadnil výpočet daně, jsou zaměstnanci podle svých osobních poměrů zařazeni do různých daňových tříd. Existuje 6 daňových tříd – I. až VI.

Před nástupem do prvního zaměstnání se musí zaměstnanec přihlásit u příslušného finančního úřadu. Kdo je v Německu zaměstnán jako přeshraniční dojíždějící, přihlásí se u příslušného finančního úřadu v místě, kde má zaměstnavatel sídlo. Kdo má v Německu bydliště nebo obvyklý pobyt, přihlásí se u místně příslušného finančního úřadu. Příslušný finanční úřad je také zodpovědný za přidělení nebo změnu daňové třídy.

Finanční úřad přidělí daňové číslo, resp. daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo je 11místné číslo a přiděluje ho Spolkový ústřední daňový úřad. Je platné po celý život. Osobám, které se přistěhovaly ze zahraničí, bude daňové identifikační číslo zasláno na uvedenou adresu po nahlášení trvalého bydliště. Zahraniční zaměstnanci bez trvalého bydliště zpravidla nemají daňové identifikační číslo. Zaměstnanci sami si daňové identifikační číslo rovněž nemohou vyžádat.

Ne každý má povinnost podat daňové přiznání. V zásadě se však každému zaměstnanci doporučuje podat daňové přiznání, aby mohl optimálně využít daňové výhody (např. odpočty za cestovní náklady do práce atd.).

(Jedná se o automatický překlad DeepL Translator.)